Maraton se po letošní sezóně nezdá být tou skutečně mou distanci, ale současně je v běhu až magickým fenoménem dnešní doby a to i pro mně! Po mém prvním maratonu minulý rok v Praze (4:17:04) který jsem se tehdy bláznivě rozhodl uběhnout asi po 6ti týdenním tréninku měl nyní přijít na řadu závod který bych si zapsal do denníčku jako ten skutečně běžený. Pro Berlín jsem se rozhodl ještě na jaře v době upřesňování své termínovku a také s tím, že to bude můj jediný letošní 42.195m dlouhý závod. Proč ale zrovna Berlín?
- je to opravdu masový běh s jistotu že stále kolem poběží jiní a to jak rychlejší, tak i pomalejší;
- je to rovinatá trať kde se dají běžet rychlé časy;
- počasí bývá v 2/2 září stabilní s příjatelnou teplotou pro maratón;
- v této době ještě na mně většinou neútočí podzimní virózy;
- Berlín je snadno dosažitelný během několika hodin.
Moje příprava na maratón nebyla právě maratonská, ale od poloviny července do konce srpna jsem opět zařadil do svého tréninku 1x týdně dlouhé běhy nad 15km (jednou dokonce 29km) a také úseky TV (např. 4x2000m s I=4'), během celého tohoto období jsem si ale také užíval závodní období s běhy na dráze od 800m do 1míle, vyjímečně také 10km, 5km, 3km. Z pohledu maratónu jsem bohužel neabsolvoval jediný závod nad 10km a tak náznakem toho jak bych na tom mohl být byly jen tréninky. 10dnů před Berlínem jsem si ještě zaběhl svůj PB na 1500m což mně potěšilo, ale mám obavy, že i díky následným tréninkům se mi už nepodařilo úplně zregenerovat. V posledních dnech před startem jsem se opravdu necítil odpočinutý a plný energie.V sobotu 19.9. vyrážím do Berlína. Cesta i ubytování proběhlo bez problémů. Expo a vyzvednutí čísla, čipu na původním letišti Tempelhof je sice dobře zorganizované, ale drobnosti by se daly vztknout. Předpověď počasí na den závodu je sice bez dešťů a větrů, ale k poledni se má značně oteplovat. Uvidíme.
Neděla ráno, 20.9. se probouzím před 6:00 a po rýži s banánem se vydávám U-bahnem ke startu. Již cestou je vidět, že v Berlíně je maratón opravdu společenskou událostí mezinárodní úrovně. Prostory šaten i příchodů k startovacím zónam je opět velice precizně zorganizovaný, ikdyž v jedné chvíli, asi 30' před startem, když v davu pomalu postupuji ke svému koridoru, mám obavy zda stihnu dorazit včas. Obaby jsem měl ale úplně zbytečné. Ke ke vstupu do koridoru, který hlídá pořadatelka ostřižím zrakem, se dostávem včas a můžu se ještě v klidu protáhnout, zkontrolovat tkaničky, garmina, ..., hlavou mi ještě proběhnou mezičasy které by mně měly přinést ke 3:00:00, nebo lépe pod tuto maratonskou hranici.
Před startem jsou vítané hlavní hvězdy závodů v čele s Hailem Gebreselasiem a to za mohutného potlesku všech více než 40.000 závodníků. Přesně v 9:00 je závod odstartovaný a dav se dává do pohybu. Mám štěstí, že z koridoru C to není tak daleko ke startu a tak za skutečným časem zaostávám jen o 20". Po startu se snažím si najít své tempo, ale protože jsem se nestihl pořádně rozklusat, tak cíleně začínám o něco pomaleji. První km za 4:26 beru, ale druhý stále ještě za 4:20 mně už v klidu nenechává a mírně zrychluji. Běží se velice dobře. Po široké berlínské třídě se dav lehce roztáhne a není nutné se příliš vyhýbat. Třetí km už mám přesně ve stanoveném tempu 4:15 a na dalších postupně stahuji ztrátu z těch prvních. První pětka za 21:27, tedy 12" za plánem. V dalších km postupně ubírám sekundy a druhá pětka je za 21:08. Někde kolem 10km si beru druhou solnou tabletu a zapíjím vodou z občerstvovačky. Třetí pětkou za 20:59 se už dostávám na plánované mezičasy. Čtvrtá pětka je 21:10 a blížím se k půlmaratónu - čas 1:29:20. Tak a mám první "povinnou" polovinu za sebou a měla by mně čekat nudná třetí čtvrtina kde bych měl držet tempo a pak už poslení čtvrtina keré se říká "závod". Krátce po půlmaratónu, pro mně velice překvapivě, mně začíná píchat v pravém boku. Nevzpomínám si kdy mně naposledy píchalo v boku ?! Bohužel musím zpomalit ! Před další občerstvovačkou si dávám gel, zapíjím vodou a dále trpím. Pátá pětka je za 21:57 a jsem opět za plánovaným časem. Píchání v boku trochu ustává, ale přestože stále ještě živím naději na původní tempo, tak už to nejde. Zvolna, ale plynule zpomaluji. Šestá pětka za 22:24, sedmá - 23:05 (tady někde jsem byl na dvou místech povzbuzený také českými diváky s vlajkou), osmá - 24:05 a posledních 2.195km v tempu 5:04/km (11:07). Poslední 3km jsem tedy už mlel z posledních sil. Braniborská brána se mi blížila v zorném poli, ale nějak se mi nedařilo se na ni upnout. Vzpomněl jsem si na televizní záběry z nedávného mistrovství světa v atletice a na to že zrychlit se už opravdu nedá. Je to jen o tom kdo zpomaluje méně než ti ostatní.
Za Braniborskou bránou zní munumentální "We are the champions, ..." a po asi 300m je konečně cíl. Zastavuji, ale při náznacích křečů raději pokračuji v chůzi dále k medailím, igelitovým přikrývkám, vodě, banánům, čajům, pivu (to jsem bohužel nějak minul) a meeting pointu, stánku kde jsem si nechal vyleptat jméno a čas na medaili. Vše probíhalo velice hladce a ve slunečném, teplém poledni pokračuji U-bahnem na hotel a domů.
Několik dat:
výsledný čas: 3:07:22 (RT), 3:07:42 (OT)
tepy: AHR=161bpm, MHR=174bpm
Závěr:
Výsledný čas jsem chtěl pod 3:00:00 a to se mi nepovedlo - takže lehké zklamání. Atmosféra závodů byla úchvatná. Povzbuzující diváci kolem celé 42.195km dlouhé tratě byli úžasní.
Poučení pro příště:
- v tréninku mi zřejmě chyběly běhy >10km v závodním tempu;
- měl bych zařadit testovací závod 2-4 týdny před maratonem v délece 15-25km abych věděl jak na tom jsem;
- více odpočívat i v předposledním týdnu před závodem a už vůbec nezávodit;
- neomezovat maso v jídle v posledních dnech před startem;
- nešetřit vazelinou v předstartovní přípravě na závod a lépe umístit gely;
- napsat si rozpis mezičasů (v 3/3 závodu už jsem měl problémy s počítáním).
