Uspokojení po loňské mizerii ...
V sezóně 2012/2013 jsem díky zraněním neběžel ani jedno z dráhových mistrovství ČR nebo Evropy či světa. A tak přestože jsem už v době tohoto závodu byl v objemové přípravě na léto, halu ani nemám příliš v oblibě, tak přece jen jsem chtěl vítězství. Abych zvýšil své šance na první místo, tak jsem se přihlásil jak na 800, tak i 1500m. Bohužel časový odstup od obou závodů byl jen hodinu a 20 min. - žádná pohoda.
Hned první závod na 800m jsem tedy běžel s ambici vyhrát. Od startu až do cíle jsem si to odtáhl a plánované tempo 31s na kolo jsem do poloviny závodu držel, pak se asi projevila únava posledních týdnů a dnů a také minimální náběh rychlostní vytrvalosti - lehce jsem na tempo začal ztrácel a přesto výsledný čas 2:09,53 znamenal vítězství nejen absulutním časem (o 25 sec.), ale i věkovým přepočtem (o 9 sec).
Hodinu a kousek po doběhu 800m mě čekala ještě 1500m - asi v současnosti i má silnější disciplína. V rozklusání jsem si šlápl na obrubník dráhy a podvrnul si kotník, naštěsti v samotném závodě jsem to až tolik necítil (horší to bylo už večer), po startu jsem asi 300m táhl pole, pak mě vystřídal a vzápětí se odpojil o deset let mladší Jiří Miler který už doběhl vepředu až do cíle. Vlastní tempo jsem měl stanovené s ohledem na předchozí závod na výsledný čas kolem 4:30 který by měl být dostatečný na vítězství. To jsem také držel a čas 4:31,86 znamenal i po přepočtu 1. místo o 2sec.
Časy sice nejsou na úrovní Evropy, natož světa, ale dvě vítězství mi udělaly radost.
.
