Výzva ...
Do termínu Frankfurtu jsem bežel jen 2 maratony. Ten první před 4,5 roky v Praze po 6 týdnech klusání (4:17:00) a téměř jsem tam zůstal ležet navždy. Po dalším 1,5 roce běhání jsem se postavil na start v Berlíně s cílem běžet pod 3hod. ale po citelném oteplení v průběhu závodu jsem doběhl za 3:07:22. Tento rok jsem neměl žádné zásadní tréninkové výpadky (až na několi omezení které mi ale nebránily ve volnějších tempech) a tak jsem se rozhodl zakončit sezónu pokusem o prolomení hranice 3hod. Můj trénink ani styl běhu není postavený na maraton, ale výzva byla tak silná, že ji nešlo odolat. Po posledním závodě na dráze začátkem září jsem přešel do jakési objemové přípravy kterou obvykle začínám v říjnu. Začal jsem běhat více úseků v tempu maratonu (~ 4min/km), ale na druhou stranu jsem téměř vůbec neběhal dlouhé běhy nad 15km (s výjimkou jednoho závodu HM a dvou tréninků 16, 17km). Po testu na HM v Ústí n.L za 1:17:46 jsem získal potřebnou jistotu, že by 3hod. neměly být problémem, ale také v týdnech před maratonem jsem cítil, že jsem v silném útlumu. Nohy jsem měl těžké, tempa v tréninku byla o 10-15s pomalejší. Nevím co bylo příčinou, jestli lehké nachlazení koncem září a nebo přechod do objemového tréninku (to ale nebylo nijak zásadní - stalé pod 300km/měs.).
Do Frankfurtu jsem odjížděl s tím, že zkusím začít v tempu 4:00/km což by mělo být na výsledný 2:50:00 a podle okolností tempu zkoriguji. Předpověď počasí před startem
nebyla právě nejlepší - ráno pod nulou a v době startu kolem 5stC. Po váhání jak se obléct jsem nakonec zvolil dlouhé triko+tilko a rukavice což asi byla dobrá volba.
Ještě větší dilema jsem měl v botách - Adidas Adios a Aegis mám na tempové tréninky a na závodní 10ky a jsou dost na nohu, Asics-Trainer-17 mám volnější, ale jsou měkčí a tím také lenivější, ale také mně v tréninku několikát tlačily v horním nártu kdy jazyk boty jsem mněl zřejmě více přitažený. Nakonec jsem dal přednost asicsům - rozhodlo pohodlí (s volnějším šněrováním v horní části) - a jistotě že v prstech nebudu mít problémy.
nebyla právě nejlepší - ráno pod nulou a v době startu kolem 5stC. Po váhání jak se obléct jsem nakonec zvolil dlouhé triko+tilko a rukavice což asi byla dobrá volba.
Ještě větší dilema jsem měl v botách - Adidas Adios a Aegis mám na tempové tréninky a na závodní 10ky a jsou dost na nohu, Asics-Trainer-17 mám volnější, ale jsou měkčí a tím také lenivější, ale také mně v tréninku několikát tlačily v horním nártu kdy jazyk boty jsem mněl zřejmě více přitažený. Nakonec jsem dal přednost asicsům - rozhodlo pohodlí (s volnějším šněrováním v horní části) - a jistotě že v prstech nebudu mít problémy.
Na startu jsem ve svém výkonnostním koridoru stál asi v 5.řadě a po 20min čákání v chladu startu jsem závod rozběhl trochu volněji - na zahřátí (4:05). V druhém km jsem už zrychlil na 3:55 a tam jsem před sebou také uviděl Jirku Syrovátka s kterým jsme se před startem domlouvali že závod rozběhneme spolu. V průběhu závodu jsme o sobě věděli až do 30.km. Po první pětce kdy jsem se potřeboval zahřát a dostat do tempa se mi běžela 2. a zvlášť 3. pětka velice dobře. Trať se proplétala centrem Frankfurtu a střídal se asfalt, městská dlažba, vícero zatáček. Po 15km jsem preventivně do sebe dostal gel a také už jsme směřovali z centra města na západ do Hochstu. Po půlmaratonu za 1:24:27 jsem se cítil dobře, jen jsem si už musel ulevit v křovíčku
a tím sice ztratil jen asi 30s, ale také vyběhl z vcelku větší skupiny a ztratil rytmus běhu. Dále jsem sice stále měl kolem sebe někoho, ale už to nebyla tak kompaktní skupina.
V této části závodu jsme běželi po šírokých silnicích a také protivítr zesílel. Jirku jsem stále registroval asi 100-150m před sebou a pomalu jsem se k němu přibližoval, až jsme se opět potkali na 28km kde jsem dostal do sebe druhý gel. Tempo jsem stále (až asi do 30.km) držel kolem 4:00. Pak mi ale podle očekávání nohy začínaly zvolna těžknout. Nebylo to zničeho nic, ale postupně jsem se dostal s tempem přes 4:30.
Teď už jsem také počítal každý půlkilometr. 3-5km před cílem jsem cítil že síly docházejí, ale také už jsem věděl, že pokud někde nelehnu, tak hranici 3hod. prolomím.
Poslední 2km jsem už ale také jen doběhl. Rozhodně to nebyl ani finiš, ani stupňované tempo. Užil jsem si vběh do haly výstaviště kde byl konec závodu. Výsledný čas 2:55:15 a měl jsem splněno !
a tím sice ztratil jen asi 30s, ale také vyběhl z vcelku větší skupiny a ztratil rytmus běhu. Dále jsem sice stále měl kolem sebe někoho, ale už to nebyla tak kompaktní skupina.
V této části závodu jsme běželi po šírokých silnicích a také protivítr zesílel. Jirku jsem stále registroval asi 100-150m před sebou a pomalu jsem se k němu přibližoval, až jsme se opět potkali na 28km kde jsem dostal do sebe druhý gel. Tempo jsem stále (až asi do 30.km) držel kolem 4:00. Pak mi ale podle očekávání nohy začínaly zvolna těžknout. Nebylo to zničeho nic, ale postupně jsem se dostal s tempem přes 4:30.
Teď už jsem také počítal každý půlkilometr. 3-5km před cílem jsem cítil že síly docházejí, ale také už jsem věděl, že pokud někde nelehnu, tak hranici 3hod. prolomím.
Poslední 2km jsem už ale také jen doběhl. Rozhodně to nebyl ani finiš, ani stupňované tempo. Užil jsem si vběh do haly výstaviště kde byl konec závodu. Výsledný čas 2:55:15 a měl jsem splněno !
( V víli za 2:55:15 ! foto: Jiří Syrovátko )
Před závodem ohlasil Parick Makau útok na světový rekord, ten ale odolal - snad počasí, snad také forma Makau samotného nepřály rekornímu času.
Moje mezičasy po 5km + HM:19:53/20:09/19:55/20:01/(HM=1:24:27)/20:36/20:23/21:11/22:47/10:20//(M=2:55:15)
Stránky závodu:http://www.bmw-frankfurt-marathon.com/en/home.html
.
