středa 27. května 2009

Veteránská pětka na dráze

Konečně dráha !


Každá disciplína má své kouzlo, silniční běhy a zvláště 10ky mi letos na jaře sedly, ale už jsem se nemohl dočkat až si konečně zazávodím na 400-metrovém, přesně změřeném oválu. Tady je to jasné, ani metr více - ani méně, žádné diskuse o tom zda ta či ona trať byla špatně změřená, ani kopce nahoru či dolů. Nanejvýš nějaký ten větřík, popř. teplo nebo zima můžou ovlivnit mé snažení kromě toho jak jsem se sám připravil.



A teď už k závodu samotnému. Když po tropickém úterý s teplotou překračující 30ku následovala v noci průtrž mračen a ochlazení, bylo vše naservírované na stole, jen se zakousnout. Ale abych nezapomně, večer před závodem jsem ještě nezakusoval, ale doplňoval cukry v těle Rulandským bílým, p.s., r.2004, Hostěradice, Volné Pole a musím říct, že cukry a kyselinky byly pěkně vybalancované.

Středa odpoledne a já se vydávám do Vršovic na stadion Slávie, teplota pod 20st, sice lehký větřík, ale jinak je vše skvělé ! Ještě před rozklusávání potkávám Láďu K. s kterým se znám jěště ze své 1.závodní kariéry a při rozklusávání se rozhlížím po dalších tvářích, pár jich znám z několika málo absolvovaných závodů v mé seniorské kariéře a také mě poznává Petr S. (Petře omlouvám se, ale po doběhu v Pečkách jsem měl hlavu tak propláchnutou, že si nepamatuji vůbec nikoho).

Závod je rozdělený do 2 běhů podle nahlášených časů, poběžím v 1.běhu. Mám v plánu běžet pod 17:30, takže čas na kolo 1:24. Po startu jdou dopředu Gareth DAVIES a Eddie STEWART, já vybíhám 3., vzápětí jsem na 5.místě ale po 200m a zvláště po 400m je jasné že lídři jdou na lepší čas než je v mém dosahu.

Lehce zvolním a tvoříme 3 člennou skupinu s Petrem Schovánkem a Suchánkem. Několik kol se střídáme a asi po 2km zůstávám sám. Kluci, škoda - spolupráce byla skvělá, mohli jste to ještě udržet. Takhle jsem si to už musel běžet sám až do cíle.

Běželo se mi dobře ikdyž jsem na začátku nevěděl na jaký čas mám, ale nakonec bylo tempo asi zvolené rozumně.
Jednotlivé kola (400m) a AHR v daném kole:
1. 1:18,3 / 153
2. 1:24,7 / 166
3. 1:25,6 / 170 (1.km = 3:25,8)
4. 1:25,2 / 173
5. 1:24,8 / 173 (2.km = 3:32,8)
6. 1:22,9 / 176
7. 1:22,6 / 178
8. 1:20,1 / 180 (3.km = 3:25,5)
9. 1:20,2 / 182
10.1:20,8 / 182 (4.km = 3:21,1)
11. 1:21,1 / 183
12. 1:18,8 / 184
13. 0:36,5 / 185 (posledních 200m) (5.km = 3:16,4)
Výsledný čas 17:01,9 / AHR=175 / MHR=186
Výsledné pořadí:
1. Gareth DAVIES - 0:16:36
2. Eddie STEWART - 0:16:49
3. :-)))).........................- 0:17:02
4. Petr SCHOVÁNEK - 0:17:28
5. Petr VANĚK - 0:17:32
6. Petr SUCHÁNEK - 0:17:50
V tempu jsem neměl žádné velké výkyvy a HR také stoupal lineárně. Jelikož jsem zatím běžel jen jediný závod na 5km a to vloni v létě na Zátopkově týdnu v Plzni za 18:45, tak je to můj PB, snad jen to mohlo být o ty 2 sec. rychlejší, tedy pod 17min. Na druhou stranu mám před sebou alespoň další výzvu s hezkým číslem. Takže se musím pochválit, jsem spokojený.

Co se týče samotného závodu, tak organizačně byl zvládnutý perfektně a zázemí slavistického stadiónu je skvělé. Samozřejmě ža na něj nemůžu dát dopustit, když jsem asi před čtvrt stoletím na něm trénoval :-)
Fotky zveřejňuji se svolením autora Františka B. (Bering / http://www.bering.estranky.cz/).

úterý 12. května 2009

BIG 25 BERLIN

Proč právě Berlín a 25km ?

1) Berlín, město kde byl vytvořený stále platný nejlepší výkon na marathonu je v mém povědomí placka bez jediného kopce a tak bych tady mohl zaběhnout rychlý čas;

2) 25km si chci letos zaběhnout a nejsem si jistý, zda mi Žebrák mi termínově vyjde

3) V termínu 1/2 května se kromě Goteborgu který je vyprodaný žádný jiný velký běh na úrovni půlmarathon neběží;


4) je to pro mně sbírání zkušeností před podzimním Berlínským marathonem.





Administrativní příprava proběhla bez problému, registrace přes web (http://www.berlin-laeuft.de/index_e.php), rezervace hotelu nedaleko od stratu, samotná cesta do Berlína v sobotu 9.5. dopoledne po poloprázdných dálnicích. V Berlíně po ubytování si jdu pro startovní číslo. Prezentace a pasta party je v centru města na Kurfurstendamm (asi něco jako Václavák v Praze, možná o něco delší). Tady je potřeba se trochu rozhlížet po označení které z chodníku není právě do oči bijící, ale dá se najít. Samotná prezentace už probíhá v pověstném německém duchu, t.z. organizačně bez problémů. Obálka s číslem, čip, triko (Pražský Hervis má hezčí), pasta kde si každý může dokoupit pivo (2.5Eur) nebo vodu (1.-Eur), popř. pizzu. Registrace končí den před závodem v sobotu, 18:00.



Den závodu.

Předpověď je téměř ideální (zvláště v porovnání s Prahou kde probíhá PIM Marathon), v noci déšť, dopoledne 15stC s postupným oteplováním se naplňuje. Ráno v 8:00 vyrážím ke startu a cesty jsou ještě mokré, teplota asi 12stC.




Místo startu je na Olympijském náměstí před ol. stadiónem a cíl na samotném stadiónu. Už při příchodu ke startu je jasné, že Berlín není tak úplná placka a stadión je přece jen na kopečku ikdyž to není zrovna Rošičák na Strahově. Zázemí stadiónu je perfektní, toalety v dostatečném počtu, možnost si sednou na tribůně stadiónu, koupit si kafe nebo berlinský preclík,... Startovní koridor je opravdu široký a rozdělený podle předpokládaných cílových časů které si každý zadal při registraci. To mi umožňuje se zařadit do koridoru 1:45:00 hned za elitními běžci.
Současně s během na 25km se běží také 10km a samozřejmě štafety 5x5km a další dětské běhy (ty ji6 nestartují s hlavním polem).


V týdnu před startem se rozhodně necítím na nějaké skvělé časy, přece jen po návratu z 2 týdenního pobytu na Lanzarote cítím stále ještě únavu. Cíle si stanovuji: "spokojenost" pod 1:40:00 a "veliká spokojenost" pod 1:38:00.

Hned postartu se pole (celkový počet všech běžců 9.871) roztáhne a s tím že se startuje na širokém náměstí, tak zde není nejmenší problém běžet svým tempem již po stratu. První km je mírně z kopce a tak mě ani čas 3:32 nepřiměje k nějakému brždění. Po dalších km na rovině za 3:44, 3:47, 3:49 si přece jen říkám, že bych to něměl tak přehánět a stahuji tempo na předem stanovených 3:55-4:00. Občerstovačky jsou každých 5km a je na nich jen voda - osobně nic více nepotřebuji, jen ty plastové kelímky jsou příliš tuhé a nedají se zmáčknout tak aby se z nich dalo pohodlně pít za běhu. Někde kolem 5.km se někteří běžci odděluji na 10km okruh a tak pole řídně. Na druhou stranu současný běh štafet udržuje hustotu běžců na optimální míře a na to že běžec vedle mně čas od času zmizí a místo něj se bjeví jiný si rychle zvykám.

V první polovině trati zřejmě také trochu fouká lehký vítr do zad (to se mi potvrzuje na cestě zpět), ale není to nic tak dramatického. Kolem 11.km se dostávám do skupinky asi 10 běžců kde jsem se také pár km 'ohřál', ikdyž asi po 2km ji jeden ze štafetových běžců roztáhne. Před 15.km vytahuji gel a očekávám vodu na občerstvovačce hned za 15.km. Bohužel ta je až několik stovek metrů za 15.km, to mi trochu vadí a perfekcionalismus Němců v mé mysli dostává lehce nižší hodnocení.

Blíží se půlmarathon. 21.km je pro mně trochu šok. Na tomto úseku musíme vystoupat 30 výškových metrů a tak teď už nebudu tvrdit, že Berlín je placka a každému to budu vyvrácet. Také tempo na tomto km mám jen 4:14 ! Nicméně HM čas 1:23:20 naznačuje, že čas pod 1:48:00 to asi dnes nebude. Na dalších km už opravdu začínám cítit únavu, sice stále držím tempo pod 4:00/km (kromě 24.km se stopáním ke stadiónu za 4:05), ale mám toho dost, možná že se projevuje také rychlejší začátek. Před stadiónem mi utíkají 2 spoluběžci se kterými běžím někde od 12.-14.km. Hmm, dnes na ně už nemám.
Při vbíhání do přítmí útrob stadiónu s reprodukovanou hudbou se už těším na cíl a ani moc nezrychluji. Poté kdy se ale opět dostávám na denní světlo a novou modrou dráhu stadiónu kde za pár měsíců bude závodit výkvět atletického světa mi to nedá a přece jen zrychlují, ale i podle času posledního km za 3:53 je jasné, že to příliš rychlý závěr nebyl.


( na tomto záběru jsem vepředu, ale mnoho jiných je už v cíli :-) )


Po doběhu je opět vše organizačně bez problému, medaile, sektor s občerstvením (jabka, voda, pivo), vyleptání jména a času na medaili.

A můj výkon - 1:38:46 (jednotlivé 5 km: 18:54; 19:58; 19:59; 19:52; 20:07), celkově 50.místo, 8. v kategotii.
Takže cíl splněný, ikdyž ne ten snový. Zkušenosti na podzimní Berlín jsou cenné.
(Vyklusní po závodě bylo s úsměvem, ale druhý den jsem měl nohy stejně jako po marathonu)









pátek 1. května 2009

Kemp: Lanzarote, Club La Santa, duben 2009

Sportovní ráj, to je pro mně a řejmě nejen pro mně ostrov Lanzarote a Club La Santa. Letos již podruhé využívám možnost přidat se k českým vicebojařům, sprinterům a skokanům a strávit 2 týdny v místě kde člověk který chce sportovat najde úplně všechno - atletickou dráhu, 50m olympijský bazén, lagůnu s mořskou vodou, velikou posilovnu, haly, hřiště, kurty na všechny možné sporty, cesty a necesty pro běhání mimo dráhu a silnice s minimálním provozem na cyklistiku, no a také welness a k tomu všemu půjčovnu jakýchkoliv sportovních potřeb a v případě potřeby rady sportovních instruktorů. Klasické povzdechnutí - škoda, že den má jen 24 hodin. Více než užitečný je dětský koutek se sportovním i kulturním programem pro mé děti, ... , ideální klíma po celý rok a skvělá španělská kuchyně vše završují. No kdo by tomu mohl odolat.


(tak to je ten sportovní ráj, budí dojmem pevnosti ...)
Do La Santy odlétám ve středu 15.4. přes Madrid s tím, že o velikonocích vypouštím na 4 dny běžecký trénink pro bolesti někde mezi achilovkou a lýtkem levé nohy. Mám tedy pochybnosti o původním záměru věnovat se kvalitním běžeckýmn tréninkům. Po prvních dnech se ale zdá, že levá noha je vpřádku a ani tartan, či asfalt, dokonce ani tráva ji nevadí.
(rozklusání před tréninkem na trávě je opravdu příjemné)


Na začátku 2. týdne mám pro změnu problém se spodní části holeně pravé nohy, ale nakonec jsem odběhal více než jsem plánoval a především ve vysokých tempech (např. 6x1000m v tempu 3:25, nebo 7x800m za 2:36, či 8x600m za 1:51, vždy při Int=3').
(takhle prázdno na dráze dopoledne nebylo, ale tentokrát běhám až odpoledne)

Kromě běháni jsem si sebou přibalil také plavky a plavecké brýle. Původně jsem chtěl naplavat větší objemy, ale nakonec jsem spokojeny i s odplavanými 15km. Přece jen ne vždy jsem se přinutil vstávat na plavání ještě před snídaní a v pozdním odpoledni jsem se čas od času také věnoval dětem (na střídačku s ostatními rodičemi). Perličkou pro mně bylo, když při jednom z ranních plavání jsem zjistil že v dáze se mnou plave také jedna z nejlepším IM-enek, loňská vítězka IM South Africa, Lanzarote, UK, ... - Bella Camerford, nyní již Bayliss. Pravda, zatímco já odplaval 3 bazény, tak Bella jich měla 5. Pak jsme se ještě jednou minuli při odpoledním klusání kolem hotelu - tady bylo naopak její tempo pomalejší toho mého ;-)
(ráno v 7:00 je bazén k dispozici ...)

(... a především poloprázdný !)


Co se týče cyklistiky, tak tady jsem neměl příliš veliké ambice, jelikož se s kolem teprve seznamuji a je to takové ostýchavé seznamování. Nicméně kolu jsem v průběhu pobytu přišel na chuť a věnoval mu stále více času. Nakonec najetých téměř 300km je pro mě snovým objemem.
(na začátku vyjížďky po cestách IM Lanzarote)



(a takové výhledy se nabízejí 'ironmanům' ze sedla jejich kol - tento rok již za pár týdnů)

Co dodat na závěr ? V létě se sem nevrátím, ale to jen proto že léto je pro mně příjemné trávit v Čechách, ale v průběhu další zimy tady hodlám opět pár týdnů své tělo potrápit - že by i 22.05.2010 ;-). Tr0ninkové termíny zvolim asi trochu jiné, přece jen letošní april byl v Čechách hodně letní.