Loňké světové mistrovství v Lahti jsem nestihl a tak to letošní evropské už jsem si nechtěl nechat ujít. Sezónu jsem také k Nyíregyháze směřoval. Přihlášky musely být odeslané téměř dva měsíce předem a pro mně to byla těžká volba diciplín. Rozhodoval jsem se mezi tratěmi od 400m hladkých i překážkových, přes steepl až k 5000m. Nakonec jsem nevolil žádný experiment a zůstal jsem u středních tratí - 1500m a 800m. Obě tratě jsem si během května a počátkem června vyzkoušel ve Frýdku 1500m, na MPD na Kotlářce 800m a pak ještě jednou 1500m na Memoriálu J.Odložila. Nebylo to moc, ale výkony mi dodaly dostatek sebevědomí abych mohl přemýšlet o úspěšném finále v obou disciplínách.
Nyíregyháza je středně velké město v severní části Maďarska o kousek východněji než slovenské Košice. Cestu jsem si rozložil na dva skoky, nejdříve z Prahy na Moravu a pak přes Tatry do Maďarska. Ubytování jsem si našel sice kousek dále od dějiště závodu (asi 50km) v Erdebey, ale z účastníků ME jsem stejný záměr neměl sám. Potkával jsem tady také několik rakušanů, francouzů a němců. Hezký hotel
v tokajské vinařské oblasti byl v klidném prostředí, téměř mezi vinicemi, ale především v klidu, s rychlým internetem a také bazénem. Trochu nevýhodou přece jen byla vzdálenost od dějiště závodů. Téměř hodina cesty autem při teplotách ve stínu hodně přes 32stC mně bohužel odrazovala od cest na stadion ve dnech kdy jsem nezávodil.
V posledních týdnech před odjezdem do Maďarska mně bohužel začala zlobit pata na pravé noze. Bolesti byly na takové úrovni, že jsem musel značně omezit trénink a tak jsem už víceméně jen plaval a udělal trochu síly ve formě kruháku.
A teď k samotnému sportování v Maďarku;
Rozběhy na 1500m byly naplánované na sobotu podvečer před 6hod. Podvečer by mohlo znamenat ochlazení, ne tak ale v červencovém Maďarsku. Cestou na stadion se teploměr pohyboval mezi 33 a 34stC. Překvapivě mně to nijak nevyvádělo z míry. Dokonce jsem vůbec nepochyboval o tom, že s přehledem a v pohodě musím postoupit do 16ti členného finále. Dokonce i fyzicky jsem se cítil dost slušně. Na stadiónu potkávám české spoluběžce ve své kategorii Martina a Petra, ale i v ostatních kategoriích - o trochu zkušenější Mirky v M55 a mladšího Roberta v M40. Ještě před tím než jsem se ale chtěl jít rozcvičit si jdu zkontrolovat rozdělení do rozběhu a zjišťuji, že poté co někteří z 28 přihlášených nedojeli, nebo se nesprávně zaregistrovali, tak nás zbylých 16 postupuje přímo do finále. No alespoň má pata bude mít klid a do pondělního finále se ještě dá dohromady.
V neděli přichází změna počasí s bouřkou a ochlazením. To je příjemné, ale já nějak špatně spím a fyzicky se cítím dost hůře. No ale stav paty se zdá být hodinu od hodiny lepší a tak se sice nejdu rozcvičit, ale krátkou procházku si dopřeju.
Pondělí - den finále. Už ráno je vidět, že dnes bude opět horko. Závod je naplánovaný na čas před půl šestou podvečer a tak během dne můžu být na hotelovém pokoji a odpočívat. Už při cestě na stadion se fyzicky necítím tak dobře jako v sobotu, ale pata zatím nezlobí.
(s mým prvni atletickým trenérem Františkem Vykydalem)
Na stadion přijíždím s dostatečným předstihem a tak si můžu ještě popovídat se svým prvním atletickým trenérem Františkem Vykydalem, který dopoledne získal stříbrnou medaili ve skoku o výšky v kategorii M65. Rozcvičit se jdu až asi 40min před startem. Nemám dnes v úmyslu absolvovat standartní rozcvičení. Stačí mi asi 800m klusu, lehké protažení a asi 6 krátkých, velice volných 50m rovinek. Pata drží. Jdeme na stadión který je velice slušně zaplněný. Potkávám se s právě doběhnuvšími Mirky (Kravčíkem a Matěchou) v kategorii M55 - bohužel jsem jejich závod neviděl a tak je nemohl ani povzbudit, ale alespoň zjišťuji, že byli v první polovině pole. Řadíme se na čáru. Jsem předposledni (blíže k vnějšímu mantinelu) a vedle mne vpravo je jeden z favoritů Simon Anderson (před pár týdny 2. na letošním mistrovství UK za 4:08, nahlášený čas 4:05, ale také vítěz letošního halového mistrovství světa v Komloopsu/Kanada) a ob jednoho běžce vlevo mám dalšího, snad největšího favorita Roberta Andrew (vítěz letošního mistrovství UK za 4:08). Ještě by tady někde měli být další favorité němec Markus Zerres (nahlášený čas 4:07, vloni na MS v Lahti na 3.místě) francouz Alain Durand (4:10).
Po startu se nikdo přehnaně dopředu nežene. V čele je Robert, já se pozvolna blížím k mantinelu - Simon sice do mně loktem šťouchne jako že by byl rád také u mantinelu, ale přede mne nejde. Před zatáčkou se zařadím na druhé místo. První čtvrtka lehce pod 1:08 - to jsem si dokonce před závodem říkal že by dnes mohlo být pro mně optimální tempo :-) Příjemné je, že na mnoha místech slyším české kolegy jak mně povzbuzují, stejně tak rozhlas hlásí pořadí a vnímám i své jméno. Ve zdravotní situaci v jaké jsem ale rozhodně nechci jít do čela, ikdyž je znát, že Robertovo tempo jde dolů a rád by přenechal čelo na chvíli také někomu jinému.
(od čela: Simon Anderson / Robert Andrew / ja / Markus Zerres. Zdroj; Martin Bušek)
Druhou čtvrtku odkroužíme za 1:13 a je jasné že se běží na finiš. Po kilometru jde dopředu Simon a já začínám pořád více a více cítit bolest v pravé patě! Třetí čtvrtku máme za 1:09, ale to už se tempo přechází do řádně stupňovaného finiše. Na 1200m jde přede mně také Němec Markus Zerres a mezi náma vzniká mezera. Ikdyž jsem ze svého běhu a průběhu závodu pozitivně překvapený a mohl bych být i spokojený, tak přece jen medaile dosud nebyla až tak daleko ... Snažím se nenechat si Markuse odskočit, ale asi 5-10m mezi námi už je. Na začátku rovinky máme ale tempo asi tak stejné. 50m do cíle a když si uvědomím bolest v patě, tak mi je jasné, že další závod už tady nepoběžim a to mi dodá ještě další sílu a začínám si i věřít, že na Markuse ještě mám. Asi 20m před cílem jsem na jeho úrovni, ikdyž se mně zřejmě sílou podvědomí snaží vytlačovat doprava, ale také je vidět že toho má dost. Já jej ale bezpečně míjím a mám medaili !
2.Simon Anderson / 1.Robert Andrew / 3.Milan Serafin
Můj první závod na master mistrovstvích a s medaili. Je to hezký pocit jak v cíli, tak i při vyhlašování.
Jak to tak vypadá, tak na 800m už nenastoupím, ač právě tady jsem si věřil, že bych o medaili mohl bojovat. No, tento rok toho už asi také moc nenazávodím, ale mám před sebou další závody v roce 2011: halové ME v Gentu (Belgie), letní MS v Sacramentu (USA) a podzimní Master Games v Lignanu (Italie).
Výsledky z Nyíregyházy:
1500m, M45
1 842 ANDREW Robert 1963 M45 GBR GREAT BRITAIN & NORTH IRELAND 4:14.22
2 840 ANDERSON Simon 1963 M45 GBR GREAT BRITAIN & NORTH IRELAND 4:14.44
3 286 SERAFIN Milan 1965 M45 CZE CZECH REPUBLIC 4:17.61
4 1631 ZERRES Markus 1961 M45 GER GERMANY 4:18.45
5 740 DURAND Alain 1963 M45 FRA FRANCE 4:22.83
6 869 BRYCE Alex 1960 M45 GBR GREAT BRITAIN & NORTH IRELAND 4:24.95
7 1943 TELEK Andras 1960 M45 HUN HUNGARY 4:28.11
8 469 ORTIZ Gabino 1965 M45 ESP SPAIN 4:34.06
9 131 WOZNY Eric 1965 M45 BEL BELGIUM 4:38.28
10 967 KILLILEA Tony 1964 M45 GBR GREAT BRITAIN & NORTH IRELAND 4:45.26
11 196 BUSEK Martin 1964 M45 CZE CZECH REPUBLIC 4:46.21
12 53 PRIESCHL Wolfang 1962 M45 AUT AUSTRIA 4:59.86
13 2263 ABOLINS Dainis 1962 M45 LAT LATVIA 5:02.42
14 1485 ROHREGGER Robert 1964 M45 GER GERMANY 5:07.93
15 1525 SCHRAMM Andreas 1962 M45 GER GERMANY 5:07.94
- 3095 MOSPAN Mykhailo 1960 M45 UKR UKRAINE DNF
